plakat_2016_web

Tisková zpráva

Po zkoumání ruské identity (XXI. ročník) a ohledávání stigmat války v ruské kultuře (XXII. ročník), přicházíme letos s další stěžejní otázkou, kterou je postavení umělce a jeho díla v dobách (ne)svobody.

Svoboda je zásadní a zároveň těkavý pojem lidské společnosti. Její hranice jsou pro každou dobu i teritorium stanoveny jinak.  Nejčastější definice svobody jako možnost volby, absence omezení nebo útlaku není vyčerpávajícím vysvětlením, bereme-li v potaz oblast tvorby, neboť jakákoli tvůrčí práce je ze své podstaty vždy jak svobodná, vyvěrá-li z vnitřní touhy člověka po seberealizaci, tak i nutně podřízená pravidlům daných žánrem, estetických stylem, politickým systémem, kulturně-společenskou situací a v neposlední řadě i autocenzurou a vlastními schopnostmi.

Možnost nezávislého vyjádření je nicméně pro každého umělce hlavním zdrojem svobody. Na území, které náš festival eminentně zajímá, jde však v podstatě po celou dobu jeho existence o lítý boj, který probíhá i v době (dávno) postsovětské. I proto je věčným motivem ruských intelektuálů a díky tomu i podnětem pro náš letošní plakát autor neustále přepisující své dílo a píšící stále nové žádosti o vyslyšení svých námětů.

Široké téma jsme se v rámci XXIII. ročníku Semináře ruských filmů rozhodli uchopit v co možná největším rozpětí. Akcentovat budeme životní strasti čelných ruských autorů bojujících o své dílo a leckdy i holou existenci na příkladu titulních postav filmů Dvacet šest dnů ze života Dostojevského (1980) a Vysockij. Aspoň že jsem živ (2011), jenž proslul svou skandální interpretací posledního roku života kultovního písničkáře, herce a básníka. Pětačtyřicetiletou snahu o adaptaci románu bratrů Strugackých Je těžké být bohem, připomene tvůrčí zápas Alexeje Germana, jenž toužil nejdéle natáčený film ruské kinematografie  realizovat již od roku 1968.

Kromě zpřítomnění pilířů sovětské kinematografie, vznikajících nicméně v podmínkách mimořádně trýznivých, jimiž jsou Tarkovského Andrej Rublev (1966) nebo Ejzenštejnův Ivan Hrozný (1944-45), objevíme i v Česku téměř neznámé skvosty Poznávajíc širý svět (1978) Kiry Muratovy nebo Rok psa (1994) Semjona Aranoviče. Tyto snímky představí tematiku Semináře z trochu jiného úhlu, a sice z pohledu toho, kam směřuje dílo režisérů, kteří konečně dostanou možnost realizace. Režimem povolenou kritiku společenských nešvarů pak zastoupí melodrama Zapomenutá melodie pro flétnu (1987) jednoho z nejpopulárnějších sovětských filmařů Eldara Rjazanova.

Aby Seminář ruského filmu dostáli i předsevzatému edukativnímu cíli, bude kromě odborných úvodů ke každému snímku program doplněn přednáškou prof. Zdeňka Pechala, výstavou fotografií Štěpána Černouška o Sibiři a také besedou s režisérkou Martou Novákovou o jejím novém filmu 8 hlav šílenství, s tématem umění v (ne)svobodě úzce souvisejícím, který bude mít premiéru v českých kinech v příštím roce.

 

Program

  • Pátek 11. 11.
    15:00 - 16:31
    Téma
    SSSR 1979/1986, r. Gleb Panfilov, čes. tit., 91 min.

    Stále aktuální tragikomedie o pětapadesátiletém dramatikovi, laureátovi několika státních cen, který se ocitl v tvůrčí krizi. Trezorový film, jenž se v době sovětské přestavby stal událostí 37. MFF v Západním Berlíně, kde získal hlavní cenu.
    17:00 - 18:22
    Osamělý hlas člověka
    SSSR 1978/1987, r. Alexandr Sokurov, čes. tit., 82 min.

    Krasnoarmějec Nikita se po válce vrací domů, aby mohl žít slíbený šťastný život, k tomu však potřebuje společně se svou milou ještě jednou symbolicky zemřít. Syrový a zároveň niterně poetický snímek podle povídek Andreje Platonova o stavu duše zaživší válku.
    19:00 - 20:15
    Poznávajíc širý svět
    SSSR 1978/1987, r. Kira Muratova, čes. tit., 75 min.

    Milostný trojúhelník na pozadí výstavby socialistického ráje nebyl nikdy tak křehký a niterný jako v manýristickém podání Kiry Muratovy. Nedoceněný skvost sovětské kinematografie je vůbec poprvé uváděn v České republice.
    21:00 - 23:53
    Andrej Rublev
    SSSR 1966/1969, r. Andrej Tarkovskij, čes. tit., 173 min.

    Historická freska o Andreji Rublevovi je rozdělena do osmi kapitol, zachycujících několik epizod z umělcova života. Byť nemůžeme hovořit o životopisném díle v doslovném slova smyslu, jeho protagonista se sžil se svým předobrazem natolik, že posléze dokonce posloužil jako model pro malířovu sochu.
  • Sobota 12. 11.
    8:00 - 10:04
    Zapomenutá melodie pro flétnu
    SSSR 1987, r. Eldar Rjazanov, čes. verze, 124 min.

    Satirická komedie pranýřující byrokracii a rigidnost sovětského úřednického aparátu, která se v režii klasika ruských filmových veseloher stala navíc melodramatem o muži, váhajícím mezi dvěma ženami. Odzbrojující Leonid Filatov v hlavní roli kariéristy, jemuž v touze po společenské prestiži uniklo něco podstatného.
    10:30 - 12:36
    Rok psa
    Rusko 1994, r. Semjon Aranovič, čes. tit., 126 min.

    Příběh radikálně odlišných bytostí, které život přiměje ke společnému útěku z cynické a nepřátelské společnosti do klidu podivně mrtvé přírody. Štěstí a láska, které tu zakusí, mají být však dočasným útočištěm před drsnou realitou.
    14:00 - 14:10
    Zahájení
    Společně se zahájením filmové přehlídky proběhne i prezentace výstavy fotografií Štěpána Černouška Výpravy na Sibiř. Expozice se skládá ze dvou částí.
    První je věnována gulagu, koncentračním a pracovním táborů SSSR, spadajícím pod správu jednoho z oddělení tajné policie Sovětského svazu, nazvaného Hlavní správa nápravně-pracovních táborů (Glavnoje Upravlenije spravitělno-trudovych LAGerej).
    Druhá je věnována Něncům, sibiřskému národu tradičních pastevců sobů, který žije při pobřeží Severního ledového oceánu, od evropské části Ruska až po poloostrov Tajmyr.
    14:10 - 16:18
    Vysockij. Aspoň že jsem živ
    Rusko 2011, r. Pjotr Buslov, čes. tit., 128 min.

    Epizoda ze života zpívajícího rebela, herce a básníka Vladimira Vysockého (1938 – 1980), který se stal legendou pro celé generace. Inspiruje se při tom událostmi z turné v roce 1979, na němž prodělal klinickou smrt. Scénář k filmu napsal jeho syn, Nikita Vysockij.
    16:30 - 17:46
    Dvacet šest dnů ze života Dostojevského
    SSSR 1980, r. Alexandr Zarchi, čes. tit., 76 min.

    V úzkém časovém ohraničení se odehrává drama spisovatele, který musí dopsat svůj román Hráč, aby se vyvázal z nevýhodné smlouvy s nakladatelem. V hlavní roli se představí Anatolij Solonicyn, jemuž v roce 1981 byla udělena cena za nejlepší mužský herecký výkon na 31. MFF v Berlíně.
    18:00 - 20:00
    Přednáška: Pojetí svobody u F. M. Dostojevského
    Přednáška prof. Zdeňka Pechala, vedoucího katedry slavistiky na FF UP Olomouc, se kromě vstupního biografického portrétu jednoho z nejvýznamnějších představitelů ruské a světové prózy soustředí na Dostojevského román jakožto na přelom v uměleckém vidění člověka a jeho morálních hodnot. Výklad se bude koncentrovat na interpretaci povídky Dvojník a dále románů Zločin a trest a Idiot. Dostojevského hrdinové budou nahlíženi jako nositeli vzpoury proti společenské hierarchii, ustáleným pravidlům světa a hranicím vymezujícím prostor pro lidskou existenci a jeho individualitu. Bude přihlédnuto ke kontrapunktům svobody a determinace, lidské ambice a zločinu a trestu, svědomí a odplaty, dobra a zla, lidského mlčení a nového slova, individuality a společnosti, „já“ a ne „já“, „já jako někdo jiný“. Během přednášky budou citovány textové ukázky, ze kterých budou vyvozovány myšlenkové a estetické závěry pro výklad Dostojevského románu.
    20:00 - 22:57
    Je těžké být bohem
    Rusko - Francie 2013, r. Alexej German, čes. tit., 177 min.

    Na planetě zmítající se v běsném středověku působí skupina vědců vyslaných Zemí, aby tu nenásilně korigovala dějinný vývoj. Jde však zaujmout místo boha a rozhodovat o tom, které zlo je ještě snesitelné a kterému je třeba se už postavit? Alexej German tu vystupňoval svou radikalitu na nejzazší míru. Snímek není snadným diváckým zážitkem, ale jedinečnou kinematografickou iniciací do jiné dimenze.
    23:00 - ???
    Marta, Anna a jejich hlavy
    Beseda s režisérkou Martou Novákovou o jejím dokončovaném projektu, nazvaném 8 hlav šílenství, z něhož budou uvedeny ukázky. Ruské básnířce Anně Barkovové (1901 – 1976) je na počátku 20. let prorokována velká budoucnost, v níž možná zastíní i samotného Puškina. Namísto toho ji čeká internace v gulagu, která se v úhrnu protáhne na více než dvacet let.
  • Neděle 13. 11.
    8:00 - 9:27
    Sviť, sviť, má hvězdo
    SSSR 1969, r. Alexandr Mitta, čes. tit., 87 min.

    Vášnivý milovník divadelního umění Remasum přijíždí v divokých dobách občanské války do městečka, kde touží masám představit své revoluční inscenace. Nechtěně se ale ocitne v ideologickém střetu monarchistů, anarchistů i bolševiků. Film si v sobě uchoval osten aktuálnosti osudu umělce pod režimním tlakem i optimistickou a lyrickou výpověď o nesmrtelnosti uměleckého odkazu v jakékoli době.
    9:30 - 11:20
    Deník jeho ženy
    Rusko 2000, r. Alexej Učitěl, čes. tit., 110 min.

    Originální pohled na život spisovatele Ivana Bunina (1870 – 1953) ve Francii, kam odešel po bolševizaci Ruska v první vlně emigrace. Z odstupu, ale zejména z pohledu Buninovy manželky a rodinného přítele, literáta Gurina, jsou tu evokovány peripetie milostného vztahu stárnoucího spisovatele a mladé básnířky Galiny Kuzněcovové.
    11:30 - 14:21
    Ivan Hrozný I. + II.
    SSSR 1944 + 1945/1958, r. Sergej Ejzenštejn, čes. tit., 92 + 79 = 171 min

    Svůj šestý dlouhý film pojal Sergej Ejzenštejn jako uměleckou a intelektuální spekulaci, dvoudílný ponor do nitra osobnosti cara Ivana Hrozného. Excentrické drama, jehož forma vyrůstá z vnitřního monologu hrdiny, muselo Stalinovi zákonitě připomenout vlastní selhání.
    15:00 - 15:56
    Za zvířátky do pohádky
    pásmo animovaných filmů, SSSR 1971 – 1987, čes. verze, celkem 56 min.

    Jen počkej! III (kreslený), 1971, 10 min.
    Pejsek a stará bačkora (loutkový), 1987, 10 min.
    Dárek pro nejslabšího (kreslený), 1979, 9 min.
    O malém mamutovi (loutkový), 1983, 9 min.
    Jen počkej! X (kreslený), 1976, 9 min.
    O zlaté mušce a zlém pavoukovi (kreslený), 1977, 9 min.

Vstupné

celý víkend 500,- / 400,- Kč
2 dny 400,- / 300,- Kč
1 den 200,- / 150,- Kč
1 film 100,- / 80,- Kč

Slevy na vstupném jsou uděleny členům FK a studentům

Akreditační formulář

Kino Svět

Partneři

Napsali o nás

TVS: Hodonín 18. 11. 2016

 

Třináct filmů, pásmo pro děti: seminář ruských filmů spojil umění a (ne) svobodu

http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/trinact-filmu-pasmo-pro-deti-seminar-ruskych-filmu-spojil-umeni-a-ne-svobodu-20161114.html

TVS: Hodonín 8. 11. 2016

 

Seminář ruských filmů cílí na (ne)svobodu

http://hodoninsky.denik.cz/kultura_region/seminar-ruskych-filmu-cili-na-ne-svobodu-20161105.html

 

 

Ohlasy na XXII. ročník

Ohlédnutí 25fps

http://25fps.cz/2015/xxii-seminar-ruskych-filmu-ohlednuti/

O semináři v Hodonínském deníku

http://hodoninsky.denik.cz/kultura_region/kino-svet-laka-na-stalingrad-capajeva-i-ivanovo-dedictvi-20151110.html

Na 22. ročníku Semináře ruských filmů se bude bojovat

http://25fps.cz/2015/xxii-seminar-ruskych-filmu/

Článek na stránkách Českého rozhlasu

http://www.radio.cz/ru/rubrika/radiogazeta/rossijskie-filmy-predstavyat-v-istoricheskoj-perspektive-i-sovremennom-kontekste