VYSOCKIJ. ASPOŇ ŽE JSEM ŽIV /Vysockij. Spasibo, čto živoj/

Rusko – kinokompanija Direkcija Kino, 2011, 128 min., barevný, české titulky

Režie: Pjotr Buslov / scénář: Nikita Vysockij / kamera: Igor Griňakin / hudba: Ruslan Muratov / hrají: Sergej Bezrukov, Oxana Akiňšina, Ivan Urgant, Andrej Panin, Vladimir Meňšov, Vladimir Iljin, Andrej Smoljakov, Dmitrij Astrachan a další.

Film vypráví příběh ze života Vladimira Vysockého, člověka, který se stal legendou pro celé generace – jeho písně se stále zpívají a básně stále recitují. Inspiruje se při tom  událostmi z turné v roce 1979, na kterém umělec prodělal a přežil klinickou smrt.

V roce 1979 se KGB připravuje na operaci proti organizátorům nezákonných koncertů populárních umělců v Uzbekistánu. Najme k tomu pokladníka Taškentské filharmonie, jednoho z hlavních organizátorů těchto akcí, a dotlačí ho ke spolupráci se státní bezpečností během Vysockého turné.

Film však neakcentuje dílo umělce, jdoucího proti sovětskému systému, spíše se soustředí na jeho osobnost. Čerpá přitom z důvěryhodných zdrojů. Scénář k filmu napsal Nikita Vysockij, syn slavného barda.

Festivalová ocenění: Zlatý orel 2013 za nejlepší mužskou vedlejší roli (Andrej Smoljakov); Nika 2012 za objev roku (Dmitrij Astrachan) a za nejlepší zvuk

 

BUSLOV, Pjotr Viktorovič

/ nar. 1. 6. 1976 v Chabarovsku /

Ruský filmový režisér, scenárista a herec. Studoval režii na VGIKu, kde ve druhém ročníku zahájil spolupráci s  kameramanem Daniilem Gurevičem. S ním v roce 2003 natočil kriminální drama Bummer (slangový název pro BMW), které bylo oceněno na několika domácích festivalech a Pjotru Buslovi zajistilo nominaci na Niku za nejlepší režii. O dva roky později realizoval jeho pokračování. Po náročném projektu o Vladimiru Vysockém následovaly dva pokusy o další celovečerní film, které zůstaly nedokončeny. Teprve thriller Rodina (Domov, 2015) se stala jeho čtvrtým celovečerním filmem.

Jako herec dostal Buslov největší příležitost v komediích Ilji Chotiněnka Odisseja 1989 (Odyssea 1989) z roku 2003 a Zovi meňa Džinn (Říkej mi Džinne, 2005), určených především mladému publiku.